Viděli jste ho? Není to novinka, ale já se k němu ráda čas od času vracím.
Je tam totiž velmi dobře znázorněné jak to ve vztazích dopadá,
když:
o sobě necháme rozhodovat druhé („nejez to, víš, že tě potom pálí žáha“, „chlapi vůbec netuší, proč jsou na světě a my jsme tady od toho, abychom jim to vysvětlily“)
si včas nedáváme laskavé, ale pevné hranice (nechám to být, ať je doma klid)
nejdeme za svými sny a cíli a žijeme život podle představ druhých
nekomunikujeme své potřeby / pocity / názory nebo je komunikujeme způsobem, kdy nás druzí neslyší nebo nás nechápou
až moc kontrolujeme naše blízké („všiml sis, že štěstí nás mužů závisí na kvalitě ostrahy?“)
nedáváme našim blízkým prostor pro sebe („čím víc volnosti – tím víc rebelie“)
si myslíme, že víme, co je pro naše blízké nejlepší
dáváme nevyžádané rady
nekritickým způsobem přebíráme vzorce chování našich rodičů
přesvědčujeme druhé o naší pravdě, ale nezajímáme se, jak to ostatní vlastně mají
A na druhou stranu je pro mě velmi inspirativní v tom, že ukazuje (aspoň já si to myslím), že:
náš život je takový, jaký si jej svým přístupem a pohledem na svět uděláme („Hele, mohl jsem si vybrat – buď podvedený idiot nebo šťastný otec.
Vybral jsem si to druhé.“ )nikdy není pozdě na změnu
máme moc změnit vzorce chování a nefunkční myšlenky, které se nesou přes generace
rodiče se mohou učit od svých dětí
je v pořádku ve vztahu říct dost, když něčí chování narušuje náš prostor /omezuje život
Z těchto všech důvodů já moc ráda u sebe a i u mých klientů používám metodu „TLAPKY“, kde si každý má možnost zvědomit své schopnosti, zdrojování, cíle, hodnoty a ty pak podle životních etap měnit a zároveň si čas od času zkontrolovat zda je s nimi stále v souladu.
Znáte tlapky? Nebo pro sebe / klienty využíváte jinou metodu?
Krásný den všem
Jana